Zuřivý boj o moc. Babiš vs Pavel. Zatím 0: 1 pro Pavla . A to je jen začátek
- jsou
- 2. 7.
- Minut čtení: 2

Bývávalo zvykem , že rozdělení moci ve státě závisí naprosto jednoznačně na výsledku parlamentních voleb. Protože veškerou moc ve státě má parlament a vláda , tedy moc zákonodárnou a výkonnou.
Boj o moc proto logicky mohl zuřit v předvolební kampani a poté při sestavování vlády. Potom už bývával většinou klid na bojišti. Do té doby , než jsme začali volit prezidenta přímo. Prvním byl Miloš Zeman. Zemana bavila politika a mezilidské vztahy . Znal všechny aktéry voleb , všechny politiky a jeho doménou bylo politické zákulisí a politická " psychologie " neboli politické šachy. Na další atributy prezidentské moci si příliš nepotrpěl. Zejména na "jmenovací" pravomoci. Jak známo , prezident republiky má , a nejen tyto , pravomoci mimořádně rozsáhlé. Zeman nevyhlašoval amnestie apod , s milostmi také šetřil. A tak bych mohl pokračovat. Pokud ale šlo o jeho lásku - politiku a mezilidské vztahy v politice , tam byl důraznější. Stačí si vzpomenout na nejmenování Miroslavy Němcové premiérkou a jmenování Jiřího Rusnoka.
Nyní Petr Pavel začal tvrději vymáhat své pravomoci , navíc ve větší šíři než Zeman. Pavel nejprve odmítl , mimochodem úplně stejně jako Zeman, jmenovat Filipa Turka ministrem, pak se ozval s cestou do Ankary a vidíme tu vřavu. Chtěl bych upozornit, že skutečně , v zásadě od dob tatíčka Masaryka , má prezident , v některých oblastech takřka imperiální pravomoci .
Boj o moc se nyní neodehrává mezi politickými stranami , ale mezi Hradem a Strakovkou. Prezident Pavel se rozhodl vymezit si hřiště a Andrej Babiš překvapeně zírá, jak rozsáhlé pravomoci prezidenta jsou. To, že směřujeme k poloprezidentskému systému je zcela zřetelné. Za Masaryka se napsaly prezidentské pravomoci pro Masaryka a od té doby se s nimi nijak zvláště nehýbalo. A tyto pravomoci poloprezidentský systém umožnují.
Chcete číst dál?
Chcete-li pokračovat ve čtení tohoto exkluzivního příspěvku, zaregistrujte se na jaromirsoukup.cz.



